Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

O míru

Jak si tak přemýšlím o Rusku, nemohl jsem opominout jeho válečnou strategii. Nevymyslel ji teprve Stalin, jak nám to nabízí Solženicyn. Je už po staletí stále stejná - nahnat do boje co největší množství vojáků a doufat, že přemůžou protivníka. Ohled na ztráty nikdy nepřišel vojevůdcům na mysl. Vojáci jsou všichni lehce nahraditelní dalšími. Jejich ztráta tudíž nikoho nebolí, ale je dopředu započítaná. (Tedy nebolí nikoho, kromě jejich nejbližších, což je na oplátku zdrojem tradiční a uctívané ruské melancholie.) Bylo to tak za Napoleona, bylo to tak v obou světových válkách a je to tak i dnes.

Putin je prostě jen dalším výplodem vrozené ruské státní agresivity. Nejedná se o nějakou JEHO osobní ambici, ale on je ztělesněním velikášské imperialistické ambice Matky Rusi. V těch válkách nejde o to, by se Rusové sami měli lépe, ale aby si podmanili celý svět.

Teprve nedávno mi došlo, že nynější válka proti Ukrajině byla dlouhodobě připravovaná, velice podobně jako druhá světová v Německu.

Nejprve bylo potřeba zajistit pro válku finance. K tomu si Německo vzalo na mušku Židy, zdaleka nejlepší a nejúspěšnější podnikatele, jaké mělo. Rusko se stejným cílem postavilo mimo zákon mnoho svých podnikatelů, jimž nejprve umožnilo vyplnit mezery, které sedmdesáti lety komunistické vlády zkorumpovaný, ekonomicky nesmyslný, systém vytvořil. To bylo cílem perestrojky.

Jakmile však k přestavbě došlo a vznikla nová třída podnikatelů-majitelů, a jakmile došlo k obrovským investicím ze zahraničí, Rusko přijalo mnoho podivných zákonů a následně aktivovalo mnoho podivných soudních procesů, jejichž výsledkem bylo nejen dlouhodobé uvěznění samostatných úspěšných, ale především ukradení jejich firem. K tomu posloužila v podstatě stejná justiční mašinérie, jakou mělo Německo. Zahraniční investoři pak měli "Sofiinu volbu" mezi špatným a horším zlem - buď s velkými ztrátami odejít nebo kolaborovat.

Pak bylo potřeba umlčet ty, kdo se ozvali nahlas - tradiční vláda teroru. Ten pomohli roznést, už nikoliv jen v Rusku, ale po celém světě, malé teroristické buňky, pracující nezávisle, ale koordinovaně. Zde se Rusové poučili z německých chyb - doma to už nedělají vždy veřejně. Veřejné násilí je sice efektivní v zastrašování vlastního obyvatelstva, ale zároveň vyvolává nechutenství v zahraničí. Je-li však v zahraničí prováděno potají prostřednictvím sabotáží, je tím efektivnější, neboť způsobí kromě okamžité škody i vznik nejistoty. A domácí sabotáže (jak víme i z naší vlastní zkušenosti padesátých let) jsou využívány k odstranění nepohodlných a zároveň odsouzení ve vykonstruovaných soudních procesech. Ty nejen odstraní nepřátele, ale současně i plní státní pokladnu.

Obě poválečná Německa celá dlouhá léta platila pozůstalým po obětech druhé světové - na obou stranách! V dnešním Rusku tato pokladna slouží i k umlčení vnitřního odporu podplácením pozůstalým po padlých.

Pak bylo potřeba podrýt myšlenkové procesy propagandou. Zde hrají nezastupitelnou roli dobrovolní, občas dokonce i placení, "užiteční idioti", jak je dobře známe i od nás. (A stejné to opět bylo například i v meziválečné ČSR.)

Jiným úkolem propagandy je vyvracet, zmenšovat, snižovat význam toho, co se děje. V případě Ruska je to navázání na mnohaletou prolhanou tradici "celosvětové záštity míru", včetně využívání starých vazeb "družby s pokrokovými silami na celém světě". Válka proti Ukrajině rozhodně není jen válkou proti Ukrajině, ale nevyhlášenou, nicméně neméně reálnou, válkou proti celému světu.

Před lety "Západ" udělal velkou chybu, když se domníval, že pokud v zemích ovládaných komunisty umožní lidem prostřednictvím osobního vlastnictví růst životní úrovně, automaticky to povede k jejich osvobození. Nikomu nedošlo, že by mohl vzniknout hybrid spojující NEvýhody obou systémů.

Podobně se Západ domníval, že když otevře "Východu" systém fungování státu a diplomacie, pomůže tím vytvoření obdobného systému ve dříve komunistických zemích. Místo toho "Východ" jen prokoukl slabiny Západu a našel způsob, jak jich zneužívat (jistě ne náhodou byla otevřená válka proti Ukrajině rozpoutána v době, kdy právě Rusko předsedalo Radě bezpečnosti OSN).

Bohužel, jak vidíme, funguje to oběma směry - velikášské agresivní ambice jsou přitažlivé i na Západě. Právě v tom je totiž podstata toho, proč Trump II. není ochoten odsoudit Rusko a jeho agresi. NEodsouzením Ruska si tento rádoby kandidát Nobelovky míru připravuje půdu pro neodsouzení sebe sama agresí proti Kanadě, Grónsku a Mexiku, o "Riviéře středního východu" nemluvě.

Dávno nejde zdaleka jen o Ukrajinu, ale o to, kudy půjde svobodný svět, který se doposud ubíral občas krkolomnou cestou zlepšování života pro všechny. Nemáme na vybranou. Pokud v tom chceme pokračovat, nelze jinak než bojovat.

Generální tajemník NATO Mark Rutte: "Je třeba ukončit tuto hroznou válku."

mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: "Aliance se sebevědomě vydává cestou bezuzdné militarizace. Evropa jde cestou bezuzdné militarizace."