Suďte podle práva!

Když naše pobočka skoro před čtyřmi roky rozeslala všem pobočkám dopis "Vážení přátelé, vážená muklovská rodino!", měli jsme za to, že děláme správnou věc ve prospěch KPV. Čekali jsme, že předsednictvo i Rada přijmou tento dopis jako cestu k nápravě. Místo toho jsme sklidili vítr a bouři. Zjistili jsme, že předsednictvo už tuto kauzu dávno projednalo, a místo, aby se postavilo za Stanovy, postavilo se za Kavalírovou. Jak v Zápisu 15/2007, tak na Radě 10.10.2007 jsem byl hrubě napadán a urážen. Jako za totáče, bez ohledu na zákony a Stanovy.

Ať to bylo na Smírčí komisi nebo na Radě, stal jsem se otloukánkem pro předsedkyni i předsednictvo. Nejen že potlačovali demokratickou diskusi, řvali a uráželi mně, ale nikdy jsem nedostal slovo, abych se mohl obhájit. Po tom, co dnes o soudružce Kavalírové víme, ani nejsem překvapen.

Ze strany předsednictva jsem neustále hrubě šikanován (jako v mateřské školce) a předsedkyně naší pobočce brání v konání pietních vzpomínek na Miladu Horákovou a generála Píku, ale i v konání besed o době totality pro školní mládež. Dokonce, když největší základní škola v České Lípě natočila o mých padesátých létech film v rámci grantu, soudružka Kavalírová řekla učiteli z této školy, že kdyby ten film nebyl o panu Hejtmánkovi, mohly se jeho děti umístit na předním místě. Její nenávist se v tomto případě vybila na školních dětech, které svou práci udělaly s ohromným nasazením. Zlost si nevybila na Hejtmánkovi, ale na nevinných dětech, které onu zlovolnou dámu viděly poprvé v životě a budou si ji tak pamatovat až do smrti.

Chorobná nenávist předsednictva došla tak daleko, že když předsedkyně porušila Stanovy a Hučínovi pozastavila členství v KPV a já jsem se Hučína zastal, poslala předsedkyně svou pravou ruku, dvojnásobného doktora Málka, aby na Hejtmánka něco našel v archivu a ona ho mohla vyloučit. Když to nevyšlo, porušil pan Šedivý, coby první místopředseda, Listinu základních práv a svobod a Stanovy KPV a pozastavil mi členství v KPV, ač při jeho inteligenci musel vědět, že na to nemá žádné právo. Vrcholem v porušování všech demokratických právních norem byla Rada ze 13.5.2009. Za zinscenování fašistickokomunistického divadla by se nemuseli stydět ani bývalí a ani současní komunisti. Abych celé divadlo přehlédl, postavil jsem se hned ze začátku, abych dobře viděl na celé předsednictvo. Hlavně pozorně jsem sledoval inscenaci s údajným dopisem soudruha Stojana. Dojemné bylo, jak mu předsedkyně prstem ukazovala kde a co má číst, aby se nespletl. Škoda, že to nebylo možné zachytit v obraze.

Když jsme se 20.7.2009 obrátili na Ústřední revizní komisi a ta nám, pronásledovaným, dala za pravdu, měli jsme za to, že šikaně a buzeraci je konec. Zvlášť když se za právo a spravedlnost postavil i"Věrni zůstaneme" a předsedkyně a výboru KPV 15 Praha. V neposlední řadě musím poukázat na zmanipulované volby na letošním Sněmu KPV v Olomouci. Nejen že jsem nedostal na sněm pozvánku, ač jsem byl nahlášen členskou schůzí jako delegát a všechny vyžádané dokumenty jsem předal proti podpisu včas, ale bylo mi upřeno právo volit a být volen. Tím byl porušen článek 7 odstavec (1) Stanov KPV. Zřejmě to měla být prevence, která měla uchránit staronové předsednictvo, aby se někdo, kdo ctí právo a spravedlnost nedostal mezi vyvolené. A aby se nedostalo mezi veřejnost nic, co by mohlo zdiskreditovat zmanipulované volby, bylo všechno přísně tajné.

Uvědomte si, že právě ta, která nemá podle Stanov právo být ani členkou KPV, musela zřejmě být zvolena předsedkyní. A to zrovna v době, kdy vyšlo najevo, že Konfederaci politických vězňů skutečně zakládalo víc než třicet StBáků.

Říká se, že míra zlosti a nenávisti se rovná míře viny. Teror, který Kavalírova proti kritikům zavedla nemá s demokracií vůbec nic společného. Za co tedy dostala soudružka Kavalírová od pana prezidenta Řád TGM???

Aby bylo jasné, co je soudružka Kavalírová zač, musím poukázat na pronásledování bratra Františka Zahrádky. Tomu nesahá nikdo z předsednictva ani po kotníky, ale předsedkyně proti němu používá StBáckého donášeče. Ano, je to ten jistý soudruh Mosler, kterého proto vyhodili z ÚDV. Nesmím také zapomenout na to, jak soudružka předsedkyně nechala vysokým vyznamenáním ometálovat jistou soudružku Matyldu Hojerovou-Čihákovou. Pokud je mi známo, tak Radě nebylo nikdy sděleno, jak se stalo, že tato agentka StB prošla kontrolami, když každý člen musel podepsat, že se na něj nevztahuje (tehdy ještě) paragraf Stanov, který říká, kdo nemůže být členem KPV. Proto nyní velmi pozorně čtěte! Snad Vám dojde, proč soudružka Kavalírová soustavně tají svoji minulost!

1) V magazínu DNES č. 27/2007 na straně 26 se Dr. Kavalírova přiznala, že: "... tou dobou byla hlavní sestrou v Ústavu národního zdraví Jáchymovských dolů. Jen několik dnů před zatčením ji vyhlásili nejlepší pracovnicí."

Byla tedy hlavní sestrou a nejlepší pracovnicí v zařízení ministerstva vnitra?!

2) Na téže straně téhož magazínu se stal jejím manželem právník Jiří Kavalír. Legislativec na ministerstvu spravedlnosti. Komunista, který pracoval na zákonech, kterými komunisté terorizovali a ujařmovali si celý národ.

3) V Tučňáku, novinách radnice Prahy 4 z prosince 2006 na první straně stojí: "Po smrti manžela v roce 1955 nastoupila do funkce hlavní sestry do pohraničí , do Závodního ústavu národního zdraví Jáchymovské doly - ZÚNZ J.d. (původně v Karlových Varech, poté v Ostrově nad Ohří)."

4) Tamtéž se přiznala, že: "Po Pražském jaru v roce 1968 byla plně rehabilitována a podala si přihlášku do konkurzu na Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR), uspěla a na ministerstvu zůstala pracovat 18 let."

Jak v nemocnici tak na ministerstvu pracovala tedy ve funkcích. A strana a vláda byly hybnou pákou komunistického režimu, který porušoval lidská práva všem občanům a některým skupinám zvlášť závažným způsobem (Viz zák. 198/93 sb. – o protiprávnosti komunistického režimu).

Stanovy v čl.6 odstavci (1) písmeni c) praví, že "Členem KPV nemůže být občan,který zastával funkci v rámci mocenských orgánů komunistického režimu, nebo byl jejich zaměstnancem" (ano, je tam napsáno, že stačí, když byl jejich zaměstnancem). A v odstavci (2) se praví, že: "Členem KPV nemůže být občan, který spolupracoval s organizacemi, které se aktivně podílely na potlačování lidských práv a svobod..."

5) V Prohlášení k útokům na naši předsedkyni MUDr. Naděždu Kavalírovou ohledně jejího zaměstnání na MPSV: Leo Žídek, předseda politické komise (nedatováno, nepodepsáno a bez čísla evidence, bylo rozdáno na Radě), píše, že: "MUDr. Naděžda Kavalírová pracovala v období do roku 1989 mimo jiné také jako referentka v oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí...". Dále pak pan Žídek uvádí: "...ani nikdy nezastávala vedoucí funkci.", což, jak vidíte není pravda.

6) V Prohlášení předsednictva KPV ČR ze 30.10.2008., týkající se odmítnutí převzít vysoké vojenské vyznamenání paní Zdenou Mašinovou pro svého otce, generála Mašína v přítomnosti předsedkyně KPV MUDr. Kavalírové mimo jiné nepravdy říká: "Důvod, který paní Mašinová pro své rozhodnutí odmítnout vyznamenání svého otce uvedla... je však smyšlený a nikdy nebyl doložen fakty."

Tak tady tedy ona fakta jsou!!! A Dr. Kavalírová se k nim přiznala sama a dobrovolně!

Ještě malé perličky na konec.

7) V dokumentu ÚSTR H-350 1 - 17973 - akce Zpěvačka je uvedeno, že manžel Naděždy Kavalírové, JUDr. Jiří Kavalír, narozený 6.6.1905, národnosti české, čsl. státní příslušnosti, zemřel 8.2.1955. A že: "Byl zaměstnán jako soudce u Krajského soudu v Praze, (poznámka: do roku 1955?) Byl členem KSČ. Členských schůzí a akcí stranou v bydlišti pořádaných se zúčastňoval a na schůzích uplatňoval hodnotné diskusní příspěvky. V místní organizaci byl členem výboru a projevoval se jako agilní člen strany. Jeho poměr k lidovému zřízení byl naprosto kladný." To ponechávám bez komentáře!

V dopise místopředsedovi naší pobočky Zdeňku Jemelkovi z 5. 8. 2008 soudružka Kavalírová mimo jiné píše: "...neváhá špinit památku mého manžela ... Člověka vzdělaného a čestného."

Jak může předsedkyně Konfederace politických vězňů, lidí, kterým komunisté nepředstavitelně ublížili, prohlásit za čestného člověka, o kterém i zákon 198/93 sb. V §2, odstavci (1) říká: že "KSČ byla organizací zločinnou, nelegitimní a zavrženíhodnou"? Čestný člověk nemohl a nemůže být komunistou. To by bylo něco jako kulatý čtverec! Jak vidíte, tak její manžel byl v první linii budování genocidy a dalších zločinů komunistické strany proti všem skupinám obyvatelstva celé republiky.

Vloženo dodatečně, ihned po zjištění:

Dohledáním v archivu Ministerstva práce a sociálních věcí je zjištěno, že soudružka Kavalírová po sobě na onom ministerstvu zanechala ze své činnosti pro komunisty poměrně velký archiv. Ve všech případech je oslovována "Vážená soudružko" a odpovídá "Vážení soudruzi".

Ve vlastnoručně vyplněné a podepsané žádosti o byt uvádí společenskou angažovanost na celostátní, ministerské a podnikové úrovni i aktivní členství v politické, společenské nebo jiné organizaci.

Ve sloupci "Vlastními slovy charakterizujte Vaši společenskou angažovanost" vypsala vlastnoručně: SČSP, ČSTV, ČČK, ČSŽ - člen výboru ÚV ČSŽ, členka úsekového výboru a provozní komise ROH , zdravotnice CO."

Ve sloupci "Politická či společenská angažovanost a činnost" vyplnila, že je nositelem řádů a vyznamenání na úrovni podnikové - ZÚNZ np Jáchymov doly, a že je aktivním členem politické nebo společenské organizace či státního orgánu na úrovni ministerské.

Toto všechno, ale i další informace o soudružce Kavalírové, je možno shlédnout v archivu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale je to práce namáhavá, protože archiv není ještě uspořádaný.

Josef Hejtmánek předseda KPV-8 Česká Lípa v.r.
V České Lípě, dne 22.10.2009

0