V+W kdysi zpívali: "Už panikáři jedou..."

Je mi líto mých přátel, jejich jmen pod peticí za zabránění ředitelování ÚSTRu Dr.Jiřímu Pernesovi na tzv. Britských listech, kteří se nepoučili z tzv. vystoupení pracujících na podporu "svobody slova" v České televizi 2000/2001, které mělo za následek přímé převedení České televize do rukou komunisty Janečka a milicionáře Lamberta.

Je mi líto, že řada jmen tehdy angažovaných osob patří i k dnešním "ústrčeným" aktivistům, kteří vyjadřují nesouhlas s prací rady ÚSTR.

Je mi líto nejednotnosti nekomunistických sil v únoru 1948, která vedla k předání moci komunistům, což mělo tragické následky pro celé generace.

V této souvislosti si dovoluji horlivé signatáře "ústrčených" petic upozornit, že jimi nenáviděný Dr.Jiří Pernes nikdy nebyl členem KSČ ani spolupracovníkem StB aj.

Dovoluji si konstatovat, že

    po více než dvouleté činnosti ÚSTR a dvacetiletí akademických pracovišť, dodnes nemáme internetové vyhledávače ani databázi členů KSČ, která v komunistickém Československu měla tzv. vedoucí úlohu, ze které vyplývá i vrcholná odpovědnost za vraždění, persekuci i organizaci VUML v totalitním režimu.

    ÚSTR dodnes neuveřejnil databázi členů Lidových milicí, přestože někteří pracovníci ÚSTR na ni údajně pracovali již v dobách, kdy ještě pobírali mzdu v ÚDV Policie ČR.

    ÚSTR dodnes neuveřejnil síť KSČ na komunistických soudech, kde soudci plynule přešli do tzv. demokratických poměrů a dodnes úspěšně tají svoji minulost. A za nemalé peníze blokují řádné fungování demokratické justice.

    ÚSTR dodnes neuveřejnil síť KSČ na komunistické prokuratuře, odkud bývalí prokurátoři plynule přešli do tzv. demokratických poměrů státního zastupitelství i na místa soudců. A dodnes za nemalé peníze úspěšně blokují fungování demokratické justice.

    ÚSTR dodnes neuveřejnil síť KSČ ve strukturách komunistických ministerstev vnitra, národní bezpečnosti a ve složkách StB.
    Pro studium totalitních režimů máme stále mnoho bílých míst, na jejichž prosvětlení je třeba pracovat.

Není to jistě všechno "vina" jen odstoupivšího (nikoliv odvolaného) ředitele Pavla Žáčka, kterému je na místě poděkovat za vše, co se ústavu pod jeho vedením podařilo.

Fakt, že Pavel Žáček neuspěl u výběrového řízení, však neumím vnímat jako národní tragédii, přestože samotné výběrové řízení bylo radou ÚSTR ve skutečnosti nastaveno tak, aby právě a jedině on mohl jím úspěšně projít. Tak jako tomu bývá i u jiných výběrových řízení, kde se účastní stávající ředitelé, rovnost účastníků nebyla a ani nemohla býti zajištěna. Stávající ředitel byl zvýhodněn, v jeho rukách byla veškerá aktuální data o ústavu, zatímco ostatní účastníci řízení měli k dispozici "jen" zprávu z roku 2008, ředitel Žáček v televizi operoval zprávou o činnosti za rok 2009, kterou aktuálně vypracoval.

Fakt, že Pavel Žáček neuspěl u výběrového řízení, poctivým občanům nestojí za to, aby zabili výsledek třídenní mezinárodní konference o zločinech komunismu, která požadovala mezinárodní tribunál nad komunismem a vedoucími komunisty! Ne tak signatářům "ústrčených" petic.

Odpovědnost za falešné nastavení veřejného diskursu v České republice na hledání "viny" za zločinnost minulého režimu pouze u agentů a důstojníků StB, studentů VUML, nebo ML filosofie na vysokých školách nese celý ÚSTR, stejně tak akademické ústavy, samozřejmě i média, ale též mediální osobnosti a politické strany i spolky, které se na vytváření takového veřejného mínění velkou měrou podílejí.

Domnívám se, že jediným konstruktivním východiskem z této krize prázdných hesel a nicotné přestřelky ad personam, je věcná diskuse o zaměření výzkumné a zpřístupňovací činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (potažmo ABS), která by se neměla skrývat jen na uzavřených jednáních rady ÚSTR!

Proč signatáři "ústrčených" petic takovou otevřenou diskusi už dávno neuspořádali? Bojí se jí snad? Věřme, že veřejné slyšení připravované petičním výborem senátu a případně i následná jednání budou takovou příležitostí k nastolení širšího veřejného konsenzu.

ÚSTR nemůže a nesmí být loutkou v rukou jedné politické strany. Věřme, že samotní senátoři zvolení za ODS i političtí vězni a hlavně jejkich představitelé si konečně uvědomí, že takové pokusy poškozují dobré jméno ODS, ústav i veškeré poctivé úsilí o zkoumání minulosti.

Martin Vadas, Virtually.cz 6.4.2010



To nejlepší nakonec

OTÁZKA: Bratři Mašínové - hrdinové, padouši a vrazi, nebo něco kompromisního mezi tím? Jaký je váš názor?

ODPOVĚĎ: Několikrát jsem už řekl, že studená válka byla tvrdá a krvavá a že bratři Mašínové na ni reagovali podle svého naturelu. V československých podmínkách byla taktika, kterou zvolili, neobvyklá a dodnes vzbuzuje vášně, ale domnívám se, že kdyby stejně nekompromisně jako oni ke komunismu přistupovali i ostatní jeho odpůrci, nevydržel by u nás těch dlouhých čtyřicet let.

Poslední odpověď v on-line rozhovoru Jiřího Pernese pro iDnes, 7.4.2010



Re: dlouholetá předsedkyně Konfederace politických vězňů
...Mluvit o politických tlacích a objednávkách může v prvé řadě bývalý ředitel Žáček, který nedokázal osvětlit stinná místa v životopise předsedkyně Kavalírové, prosazené na tuto pozici presidentem Klausem. Ředitel Žáček se dostal do klasického střetu zájmů, nemohl zkoumat a odpovídat na dotazy o minulosti předsedkyně rady, aby nepřišel o její podporu. Tuto otázku bude muset zkoumat zřejmě senát, který je za její zvolení odpovědný.

Co ví pan Šnajdr o způsobech řízení KPV jeho "dlouholetou předsedkyní", ohání-li se zrovna tou dlouholetostí? Nakolik demokratické poměry v této konfederaci panují, když zrovna tato předsedkyně vylučuje zasloužilé bojovníky proti komunismu, jakými jsou presidentem vyznamenaný František Zahrádka, Vladimír Hučín a další...

Osobnost formátu Jiřího Gruši nemá potřebu lhát, ani zkreslovat skutečnost, takže můžeme očekávat, že veřejnosti prozradí, kým byl desinformován, že ho tento desinformátor inspiroval k tak komicky nedůstojným krokům...

Jestliže dlouholetá předsedkyně Konfederace politických vězňů odmítla podepsat jmenovací dekret vítězi demokraticky vedeného výběrového řízení a ohrozila tak řádný chod státního ústavu, pak by měla sama odstoupit a nepobírat neoprávněnou mzdu (odměnu) za nevykonanou práci, která ji nenáleží. S odkládáním takového rozhodnutí by měla být konfrontována i se škodami, které svojí nečinností ústavu způsobuje.

M.V. v diskusi ke článku Jiří Pernes - kozel zahradníkem, nebo trojský kůň?, 9.4.2010

0