Estébák se musí zpovídat za bití disidenta Placáka

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu začal stíhat někdejšího příslušníka StB Antonína Prchala. Trestní oznámení podal na jednašedesátiletého muže historik a někdejší disident Petr Placák.

Prchal a další tři estébáci Placáka podle jeho vzpomínek naložili 21. června 1989 na jedné z protivládních demonstrací do auta a odvezli jej do křivoklátských lesů. Mladý řidič podle Placáka pouze přihlížel. Další příslušník StB ho zezadu přidržoval a major Prchal s jiným estébákem ho mlátili. "Když jsem upadl, bil mě Prchal pěstmi shora, zatímco Špringer mě několikrát kopl do hlavy," napsal Placák v roce 2007 ve své knize Fízl. Pak čtveřice Placákovi podle jeho vyprávění všechno sebrala a nechala jej v lese. Další bití následovalo příští den na StB v Bartolomějské ulici, kam si Placák přišel vyzvednout občanský průkaz.

Prchal je dnes advokát a v Benešově vlastní poradenskou bezpečnostní agenturu. LN ho zkontaktovaly, jakýkoliv podíl na bití Placáka ovšem odmítl. Disident si prý vše vymyslel.

Pokud případ dospěje až k soudu, bude to mít Petr Placák těžké, samotné bití totiž uprostřed lesů pochopitelně nikdo neviděl. Někdejší disident přesto věří, že uspěje a případ neskončí v patu jako právě probíhající proces s komunistickým exposlancem Josefem Vondruškou, který měl podle svědků šikanovat vězněné politické vězně. Svou víru opírá třeba o to, že jej hned prohlédl lékař a viděl, že má na těle pohmožděniny. A pak také o skutečnost, že okamžitě po incidentu podal na bicí komando trestní oznámení. Tehdejší úřady jej sice pochopitelně smetly ze stolu, dnes jde ovšem o důkaz, že si nevymýšlí. "Podat ho nebylo jen tak, lehce totiž mohlo skončit mým odsouzením za útok na veřejného činitele," vysvětluje Placák.

Více čtěte v pondělní příloze PRÁVO & JUSTICE

drv Lidové noviny 5.2.2011



Rudý gestapismus nesmí zůstat bez trestu

Bývalý disident a historik Petr Placák podal trestní oznámení na bývalého estébáka Antonína Prchala, který jej v červnu 1989 měl zmlátit v křivoklátských lesích. Fandím mu a přeji si, aby komunistický zločinec skončil za mřížemi.

Petr Placák podle zprávy z dnešních Lidových novin vypověděl na Úřadu pro dokumentaci a stíhání zločinů komunismu, že jej major Antonín Prchal spolu s dalšími dvěma příslušníky StB na jedné z protirežimních demonstrací násilím zavlékli do auta a odvezli do křivoklátských lesů (to bylo dokonce nezákonné i podle bolševických zákonů), kde ho Prchal bil ležícího pěstmi do hlavy, zatímco druhý estébák Špringer jej několikrát kopl do hlavy. Zmláceného jej nechali v lese.

Estébák Prchal samozřejmě všechno popírá a disident si prý vymýšlí. Je jasné, že kolega roayalista Placák to bude mít u soudu těžké, protože nemá žádné svědky. Na druhé straně jej krátce po útoku prohlédl lékař a ten poznal, že byl zmlácený a Placák už tenkrát podal na mlátící komando trestní oznámení, které ovšem bylo smeteno ze stolu.

Československá komunistická StB si nezadala s nacistickým gestapem. Obě instituce byly srovnatelnými zločineckými organizacemi, pověstné brutálním mučením vyšetřovaných. Je známou skutečností, že ve věznici v Uherském Hradišti se za působení estébáckého vyšetřovatele Aloise Grebeníčka, otce současného poslance za KSČM, pouštěl do vězňů elektrický proud a drtili se jim varlata.

Nevím jestli u Petr Placák uspěje, ale moc bych si přál, aby Prchal skončil ve vězení za to co udělal. Já nemám důvod Placákovi nevěřit. Proč by si totiž vymýšlel, že jej dotyční estébáci zmlátili, k tomu nemá jediný logický důvod, je to normální člověk, který rozhodně netrpí nějakými předsudky. V jeho prospěch také svědčí fakt, jak už jsem napsal výše, že bestiální metody StB jsou obecně známou skutečností.

Nicméně už samotná služba u Státní bezpečnosti na úseku boje proti tzv. vnitřnímu nepříteli byla zločinem. A proto bych na pana Prchala pohlížel jako na člověka sloužícímu zločinu. A kdybych byl občanem Lštění – Zlenic, kde podle Živnostenského rejstříku JUDr. Antonín Prchal bydlí, tak bych mu dával najevo otevřeně své pohrdání a nikdy ho nezdravil. Bývalý soudruh major z StB je také spolumajitelem bezpečnostní agentury Loogius, s.r.o v Benešově u Prahy. Každý jsme jiný, žijeme v demokracii, máme právo svobodně mluvit, svobodně jednat, ale já osobně bych s firmou, kterou vlastní gestapák, nechtěl mít nikdy nic společného.

Jan Ziegler Virtually.cz 6.2.2011



Připomeňme si: Leták vyzývající k účasti na "protestním shromáždění"

25. 10. 1989 v 17.00 hod. na pěší zóně v Praze 1 byl 19. 10. 1989 rozdáván účastníkům rockového koncertu v Junior klubu v Praze 3. Formálním důvodem protisocialistické nátlakové akce, kterou organizují aktivisté nelegálního Nezávislého mírového sdružení P. Placák, T. Tvaroch, J. Chudomel a jiní, je portrét K. Gottwalda na nové stokorunové bankovce. Leták je rovněž vylepován na veřejně přístupných místech. Po rozšiřovatelích se pátrá.

Lidové noviny 24.10.2009 [přetisk Lidovek z roku 1989].

0