I členové Sokola byli účastni v třetím odboji

I členové Sokola byli účastni v třetím odboji

Pomník sokolskému odboji v Praze Na Újezdě. Ilustrační foto: Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.
Sokol v těchto dnech slaví 150 let od svého založení.

Aktualizováno: Vzkaz Josefa Mašína ke 150. letům Sokola

Vážené sestry a bratři.

Posílám článek, který bohužel v Sokole vyvolává stále velké emoce. Tento článek jsem v roce 2005 posílal do časopisu Sokol, kde nebyl zveřejněn. Nyní jsem jej po úpravě poslal do redakce e-Sokola. Znovu bylo jeho zveřejnění odmítnuto. Proto jsem se rozhodl poslat ho touto cestou k Vám do žup. Mým přáním je, aby se k tomuto tématu již konečně rozvířila celosokolská debata. Budu rád když článek rozšíříte dále.

Se sokolským Nazdar!

Filip Uzel, župa Podřipská, 2.1.2012



Diskutujte, připomínkujte!

Symbolicky 17. listopadu 2011 vstoupil v platnost Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu. I když je přijetí zákona zásadně opožděné a zákon má řadu vad, přesto vnímám jeho přijetí velice pozitivně.

Někdy mi přijde, že se u nás už zapomnělo, že tu kdysi byl politický systém, který byl založen na násilí a dopouštěl se těch nejhorších zločinů. Vykonstruované procesy, politický teror. Tisíce občanů odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Kárnými vojenskými jednotkami PTP prošlo na desítky tisíc "protistátních živlů". Tento zrůdný režim se neštítil popravit i ženu. Dr. Milada Horáková byla oběšena dlouho trvajícím škrcením 27. června 1950. Režim vyhlásil válku těm, kteří by se proti komunismu odvážili byť jen špitnout. Podpořeni obrovským zástupem svých zastánců a ještě početnější skupinou pasivních občanů, komunisté zničili životy tisícům nevinných lidí. Je mi naprosto jedno, jaké je mínění většiny. Lidi jako Josef a Ctirad Mašínovi, Milan Paumer, Vladivoj Tomek a další pokládám za hrdiny. Mrtví a zranění, které za sebou zanechali, byli důsledkem skutečného třídního boje. Boje, který nerozpoutali oni, ale komunistická strana. Jejich odkaz by měl zůstat co nejdéle živý.

Jediným, kdo za 20 let po sametové revoluci rozsáhleji popsal dějiny perzekuce Sokola v letech 1948 - 1989, byl br. Waldauf ve svých knihách "Sokol - malé dějiny velké myšlenky".

Bojovat proti komunismu je nutné, pořád od rána do večera, všemi prostředky, které jsou k dispozici. Utrpení těch, kteří dlouze umírali v bolestech a ponížení, nás všechny zavazuje k povinnosti volat všechny spolupachatele před spravedlnost.

Nezapomeňme na oběti komunismu 1948-1989: 205.486 odsouzeno, 248 popraveno, 4500 zemřelo ve věznicích, 327 zahynulo na hranicích, 170.938 občanů emigrovalo.

Vím, že tento článek vyvolá jistě řadu negativních a emotivních reakcí, což plně chápu vzhledem k minulosti některých členů Sokola před rokem 1989. Národ, který zapomíná na svoji minulost, je odsouzen ji prožít znovu. Sokol byl vždy svědomím národa a myslím, že by se měl už konečně jednoznačně postavit proti zlu zvanému komunismus.

Sokol Přerov

Úryvky z knih "Sokol - malé dějiny velké myšlenky": část 1, část 2, část 3.



150 let v pohybu

Sokolská organizace si v letošním roce připomíná významné výročí svého založení a Sokol Brno I připravil pro tuto příležitost celou řadu sportovních, kulturních i společenských programů. Chceme Vás proto srdečně pozvat na jednotlivé programy sokolského roku 2012. Oslavte naše výročí s námi!

Nad programem k 150. výročí založení Sokola převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek a primátor statutárního města Brna Bc. Roman Onderka, MBA.

150 let Sokla Brno

Vzkaz

150 let Sokola znamená mimořádnou událost. Nejedná se totiž jen o chvíli hodnou oslavy či vzpomínání, ale také o příležitost k hledání vlastní identity a definování vize v současném světě. Oslovili jsme v této souvislosti celkem 52 osobností českého společenského, kulturního a sportovního života a společně s nimi jsme se pokusili zamyslet nad významem sokolského společenství.

Vážení přátelé a bratři Sokolové,

zdravím Vaše úsilí a zájem o udržení sokolských tradic a sokolského ducha v českém národě. Naše rodina z maminčiny strany, stejně tak jako náš otec, byli aktivními členy Sokola. Můj dědeček, Leopold Novák, byl starostou Sokola v Olomouci. Jeho manželka Ema Nováková, moje babička, zrovna tak jako její děti, moje matka Zdeňka a její bratr Ctibor, byli taktéž aktivními členy Sokola v období 1. Československé republiky.

Pamatuji si též na období mého mládí před německou okupací, kdy náš otec sloužil u 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Ruzyni. Bydleli jsme tehdy v Litovické ulici v Dolní Liboci. Se svým bratrem Ctiradem jsme po celou dobu našeho tehdejšího pobytu pilně a pravidelně navštěvovali dvakrát týdně sokolská cvičení v libocké tělocvičně.

Po odchodu našeho otce do ilegality, kdy jsme byli přinuceni opustit Prahu a odstěhovat se do Poděbrad, byli to především místní Sokolové, např. pánové Paumer, Janata, notář Francl a další, kteří se naší rodiny nezištně ujali a zásadně tak pomohli ulehčit životní existenci naší mamince. Ta se až do konce války musela bez jakékoliv podpory starat o nás, tehdy tři nezletilé děti. Po osvobození Československa od německých okupantů, jsem spolu se svým bratrem Ctiradem pokračoval v horlivém členství v poděbradském Sokole. Obzvláště jsem se věnoval cvičení na nářadí a později jsem rád hrál košíkovou.

Po únoru 1948, kdy si moc v Československu uzurpovali komunisté, byli to opět naši přátelé ze Sokola, kteří se stali našimi nejvěrnějšími spolupracovníky i spolubojovníky – Vašek Švéda, Milan Paumer, Zbyněk Janata, MUDr. Suchánek a další. V mé paměti to byli vždy a především sokolové, kteří stáli v řadách těch, kdo za 2. světové války bojovali a kladli odpor proti německým okupantům a později i proti komunistům.

Dnešní Česká republika je morálně devastovaná 40 lety komunismu a více jak 20 lety postkomunismu. Komunistická strana nadále existuje, její členové sedí v Parlamentu ČR a spolurozhodují tak o budoucnosti této země. Byli to oni, kteří po pádu světového komunismu si zvolili prvního českého prezidenta. Díky němu a jeho přátelům pokračuje kontinuita zákonů z doby neomezené vlády komunistů, která tak umožňuje, aby rozkradené majetky zůstaly v rukou těch kteří je rozkradli a aby ti, kteří spáchali zločiny na svých spoluobčanech zůstali nepotrestáni.

Dnes vzpomínáte na významné výročí existence své organizace a na ty, kteří plní ideálů a nadějí na vybudování fyzicky a duševně zdravého kmenu národa Sokol před 150 lety založili. Je na vás, aby se jejich sny a představy vyplnily.

Ve všech oblastech vaší činnosti vám přeji mnoho úspěchů!

PEPÍK MAŠÍN (Sokol Poděbrady)
příslušník III. odboje

Další vzkazy jsou na stránkách 150 let Sokola Brno.



Připomeňme si: Beseda s Karlem Zejdou

Odboru Věrná garda se podařilo 25. března 2009 přilákat do přerovské sokolovny část přerovské veřejnosti na přednášku Karla Zejdy spojenou s besedou. Karel Zejda, kterému je 85 let a je synem zakladatele známé továrny na kufry KAZETO, obdržel nedávno za svou stálou podnikatelskou aktivitu zvláštní cenu poroty v soutěži Podnikatel roku 2008. Hovořil proto na téma svých zkušeností a zážitků spojených s udělením této ceny.

Na samém začátku besedy bylo Karlu Zejdovi uděleno čestné členství Sokola Přerov jako výraz uznání za jeho dosavadní podporu činnosti jednoty a věrnost sokolské myšlence. Předseda odboru Věrné gardy Bohumil Domanský připomenul i přínos jeho otce, Karla Zejdy staršího, pro sokolské hnutí na Přerovsku. Přítomný Vladimír Hučín pomohl objasnit okolnosti, za nichž probíhalo očištění jména Karla Zejdy.

Další pocty se Karlu Zejdovi dostalo od Spolku Fedrfechtýřů, který má své sídlo v Olomouci. Od přítomného pana Františka Červeného obdržel hodnotnou plastiku, na níž je znázorněn historicky doložený někdejší bývalý strážní hrad Šlagnburg, který stál mezi dnešním Horním náměstím a řekou Bečvou. Ve sklepení jednoho domu jsou dokonce zachovány zbytky jedné z jeho bran. Výsledky bádání shromažďuje František Červený, který je vůdčí osobností zmíněného spolku, který se s humorem zabývá vážnými historickými fakty o městě Přerovu. Zmíněná předaná plastika byla doprovozena dokumentem, jímž se uděluje titul: "Ctihodný rytíř průmyslu Karel Zejda, svobodný pán z Přerova."

Veřejné akce Věrné gardy se zúčastnilo asi 80 návštěvníků z řad Sokola Přerov i přerovské veřejnosti, která byla předem informována v regionálním Novém Přerovsku. Příjemným zjištěním bylo, že na besedě byly přítomna i sestra Ludmila Chytilová, někdejší župní náčelnice z období 1945 až 1948. Ta také v roce 1990 pomáhala obnovit Sokol v Přerově a v naší župě. Letos jí bude 98 let.

Jaroslav Skopal, Sokol Přerov 29.3.2009




0