Pozoruhodná ztráta paměti Šinágla a spol.

Pozoruhodná ztráta paměti Šinágla a spol.

Ilustrační foto: Trojitý odpíchnutý Loukota-Šinágl, něco takového tu nebylo přinejmenším od perfektního triku páru Uhl-Zifčák v listopadu roku 1989.

V příloze na konci této stránky je odpověď Vladimíra Hučína (MP3, 3.68 MB) na otázku Martina Vadase, o čem svědčí ty tři stránky s výpovědí příslušníka SNB H.Vykoukala, které prostřednictvím e-mailového spamu šíří duo Loukota & Šinágl, jakož i další "užiteční idioti".

V.H. tehdy přivedl esenbáka k bydlištím příslušníků LM, aby jim odebral nezákonně držené zbraně, se kterými stříleli do sochy sv.Šebestiána. Ničit nezákonně ozbrojenou pěst dělnické třídy prostředky Sboru národní bezpečnosti je docela půvabný odbojový čin, ovšem esenbák Vykoukal měl plno problémů, když jim "na udání" Vladimíra Hučína" nezákonně držené zbraně zabavil.

Právě toho se týkají ty tři strany protokolu z r. 1976 o skutečnostech z roku 1972, které z Vykoukalova svazku "angažovaný občan a nezávislý publicista" Jan Šinágl selektivně vybral a teď je rozesílá, jakoby vytržené bez doplňujícího vysvětlení - ale vlastně je naopak uvádí do zcela falešných, byť prvoplánových, souvislostí.

Jaké světlo to vrhá na kvalitu a pravdomluvnost "zpravodajství" Jana Šinágla není třeba dodávat. (Pro pana Šinágla, který tak rád cituje všelijaká moudra: Kdo s čím zachází, s tím také schází.)

"Na závěr ještě nutno dodat, že nejméně dva členové Lidové milice (Viktor Novák a Jaroslav Raimr - patřili k jednotce LM z ČSD) byli tenkrát v r. 1971 přímo účastni mého zmlácení v prostorách dnes již zbourané budovy zvané Komuna, která měla v průčelí bustu K.Gottwalda a desku s nápisem o založení KSČ. (Syn Jaroslava Raimra se v r. 1979 stal příslušníkem StB a v r. 1986 po mém výkonu trestu se angažoval při mém sledování a zadržování ve dnech jako např. 21.srpen, 28.říjen, květnové oslavy a pod.)

Likvidace náboženských symbolů, jako např. v tomto případě, sochy sv.Šebestiána, byla přísně utajovaná akce jednotek LM a byla prováděna z iniciativy ÚV KSČ. Dokumentace k těmto akcím byla z velké části zničena ještě před 17.listopadem 1989 a zatím se nenašel nikdo, kdo by tyto akce otevřel. Já se pokusil něco málo zachránit, ale byl jsem za to hodně nahlas kárán někdejším předsedou stranické buňky KSČ, disidentem a pozdějším ministrem vnitra Ing.Tomášem Hradílkem, který to z mé strany považoval za loupežné přepadení a dělal vše pro to, abych v těchto akcích nemohl pokračovat."

Jan Šinágl 2004:

PŘIBYL JE BITÍ – REFLEX JE BLITÍ

Pan Hučín se "ukládá" do podvědomí čtenářů jako "pobuda" a "zločinec" – právě se vrátil z Olomoucké věznice – všude vystupuje slušně oblečen a s perfektním vystupováním...

O dvou věcech z té doby se ale Hučín sám od sebe nezmiňuje. V roce 1972 začíná spolupracovat jako informátor s tehdejším sborem národní bezpečnosti (SNB) a donáší příslušníkovi Hynkovi Vykoukalovi" – nehorázná lež pane Vlachu! Pan Hučín nikdy nespolupracoval a nedonášel SNB!

Příslušníka SNB Hynka Vykoukala upozorňoval pan Hučín na ničení kulturních památek členy "ozbrojené pěstí dělnické třídy" LM (Lidové milice). V polích poblíž Přerova podnapilí příslušníci LM rozstříleli sochu Sv.Šebestiána starou ca 200 let! Bylo to v rámci programu likvidace "nevhodných" kulturních památek a náboženských symbolů, patřily k němu i sochy TGM. Velitelem LM byl Ctirad Marák. To se dělo v roce 1971, pan Hučín byl hned na to odsouzen, to vše Vám říkal, ukazoval prokazující dokumenty!

Vše je zdokumentováno v rehabilitačním rozsudku pane Vlachu! O tom jak "charakterní" člověk je pan Vykoukal se přesvědčila na vlastní oči veřejnost na nedávném soudu s panem Hučínem v Přerově. Ale tam jste asi nebyl, že?



Úryvky z knihy Vlastimila Podrackého "Hrdinům se neděkuje; Příběh Vladimíra Hučína"

(Knihu vydal Marek Belza v září 2006 ve spolupráci s Janem Šináglem a s podporou města Přerova.)

Komunističtí vandalové ničí kulturní dědictví, policista je pronásledován za to, že je vyslýchá.
Vladimír Hučín vypráví příběh z podzimu r. 1971:

"Šel jsem se svým psem Atosem kukuřičným lánem nedaleko od domova. Když jsem došel až na okraj Přerova, což je hned za hřbitovem, slyšel jsem střelbu. Postupoval jsem kukuřicí až k místu střelby. Došel jsem na druhou stranu lánu a viděl tam jednotku Lidových milicí s automobilem GAZ. Občas se tam objevil ještě další automobil, ale jeden tam byl stále. Střídalo se tam od 8 do 12 příslušníků LM. Poznal jsem mezi nimi Ctirada Maráka a jeho syna. Jeho otec byl náčelníkem okresního štábu Lidových milicí.

Došel jsem na druhou stranu lánu a viděl tam jednotku Lidových milicí s automobilem GAZ. Asi 30 metrů od nich stála socha sv. Šebestiána z roku 1790. Od mládí byla poutním místem, významnou kulturní památkou. Chodil jsem k ní s rodiči na procházku. Jako malý chlapec jsem tam vždy dojel trojkolkou. Budila ve mně posvátnou úctu. Vnímal jsem ji jako symbol. Sv. Šebestián měl v sobě šípy. Úplně jsem ztuhl. Viděl jsem, jak milicionáři, střílejí do sochy. Byli opilí, protože jsem viděl, jak tam koluje láhev alkoholu.

Asi 30 metrů od nich stála socha sv. Šebestiána z roku 1790. Od mládí byla poutním místem, významnou kulturní památkou...

Úplně jsem ztuhl. Viděl jsem, jak milicionáři, střílejí do sochy. Byli opilí, protože jsem viděl, jak tam koluje láhev alkoholu. Měl jsem co dělat, abych psa uklidnil, aby neštěkal. Pes se držel jen proto, že byl dobře vycvičený. Přestože byl už podvečer tak jsem viděl, jak střely narážejí do kamene a odštěpují kusy sochy. Pořád držela, i když byla z pískovce. Mezi šípy, kterými byla socha protkána, se jenom jiskřilo. Sochy ubývalo. Docházelo k jejímu úplnému poškození. A přes to všechno pořád ještě stála. Ve mně to vyvolalo úplný odpor. Ptal jsem se v duchu: "Jak si to mohou dovolit?!" Ale nevěděl jsem, co proti tomu mohu dělat. Viděl jsem opodál tři zkřížené samopaly. Jeden z nich byl samopal vzor 58."

Jan Šinágl 2012:

...Prioritou pro mne byla a vždy je podpora spravedlnosti a hledání pravdy, bez ohledu na to, koho se týká a jak často říká i sám Vladimír Hučín podle hesla "Padni komu padni". Úvodem připomínám, že jsem 70.000,-Kč obratem podpořil ohrožení vydání první knihy o Vladimíru Hučínovi Hrdinům se neděkuje, od Vlastimila Podrackého, poté, co na poslední chvíli nakladateli Marku Belzovi, odřekl slibovanou podporu pan Girolamo Giormani. Inicioval jsem také veřejnou sbírku na podporu Vladimíra Hučína, která vynesla cca 80.000,-Kč.

Zatím jsem ve spisech StB pro Severomoravský kraj, v hodnotících zprávách vysokých představitelů StB, k mému překvapení, žádné zmínky o protikomunistické činnosti Vladislava Brázdy a Vladimíra Hučína na přerovsku, nenašel. Zato dost o činnosti CH 77, Tomáše Hradílka, Jaroslava Šavrdy a mne dosud neznámých mnoha jmen lidí, kteří projevili také velkou osobní statečnost v boji proti totalitnímu režimu. Jako by činnosti Vladimíra Hučína a Vladislava Brázdy StB nevěnovala žádnou pozornost v celospolečenské rovině nebezpečnosti jejich činnosti? Jako by je vnímala spíše jako rebelující mladíky, chcete-li, jak se tehdy říkalo "chuligány a máničky", kteří většinou jednali ze své přirozenosti mládí a neuvažovali ve vyšších mravních rovinách, hodnotách a cílech.

I protokoly StB Přerov, které jsem dosud ke kauze Vladimíra Hučína četl, potvrzují tuto moji domněnku, bohužel. Tím vůbec nemíním snižovat hodnotu jejich činnosti, jen bych byl opatrnější v hodnocení skutečného významu a dopadu jejich protikomunistické činnosti. Dost mne zaráží, že při mnohaletých soudních sporech Vladimíra Hučína ani jednou (u těch kterých jsem byl přítomen), nezaznělo jméno Karla Zejdy, který Vladimíru Hučínovi odkázal značný majetek. Neumím si představit racionální důvod, proč tuto údajnou spolupráci Vladimír Hučín při soudních procesech nevyužil a proč až po letech je jím jméno Karla Zejdy tak často zmiňováno? Dost mne zarazilo, že jedna z odcizených zbraní (kulovnice), patřila otci manželky pana Hučína. Ten byl mimochodem členem mysliveckého sdružení, kde byl členem i bývalý ministr vnitra Jaromír Obzina...?!...

Jan Šinágl, 11.2.2012



Z naší korespondence

Od: Zivan Loukota
Komu: nuabi - David Navara
Předmět: doklad z USTR Vykoukal

--- Původní zpráva ---

Od: JKPE@seznam.cz
Komu: jkpe@seznam.cz,
Kopie:
Předmět: doklad z USTR Hučín Vykoukal
Datum: 13.2.2012 16:43:15

Takže Vladimír měl podle nálezu ÚSTRu v příloze udat po sovětské okupaci za nedovolené ozbrojování kolem 10 lidí, kteří museli pak zákonitě skončit v podmínce nebo v kriminále. Neposlal by jste to nejvyšším funkcionářům nadace NFAN? Já jim napsat nemůžu, už jsem je s jejich zaměstnancem (tajemníkem) Hučínem otrávil.

--- Původní zpráva ---

Od: JKPE
Komu: vladimir.hucin
Předmět: Vykoukal - svědecký protokol z USTRu
Datum: 22.2. 2012, 16:54

...A druhá věc, můžeš mi říct, co je pravdy anebo nepravdy na písemném svědectví Vykoukala z ÚSTRu, že jsi údajně měl prásknout a poslat asi i logicky sedět krátce po sovětské okupaci kolem 10 lidí za nedovolené ozbrojování? Ví tuhle věc představitelé NFAN? Nebo jim to mohu poslat? Svědecký protokol Vykoukala jsem dostal emailem a přeposílám ti ho v příloze k přečtení.
Jirka

---Původní zpráva ---

Od: Paul Zverina
Předmět: RE: doklad z USTR Hučín Vykoukal
Datum: 22.2.2012 23:18:03

Kontrolní otázečka, soudruzi. (I s odpovědí.)
Co udělá agent tajné služby, když je někým demaskován?
Spustí dehonestační kampaň namířenou proti tomu, kdo ho demaskoval.

...všechno tu už jednou bylo...

---Původní zpráva ---

Od: Jan Šinágl
Komu: Paul Zverina
Kopie: nosjosef; zivlou; jardazbrd; vladimir.hucin; martin.vadas; bohuslavsimacek; go12b12; veronika.valdova; dratvova.eva; hucinova; zbynek.horvath; albi.frantisek; avalanche2; bolintin; david.navara; eva.krafkova; george.vanek; hajkovap; jaroslav.bezdek; jmasin; judr.jitkapalacka; kristian.chalupa; marek.korinek; mrazkova; najezek; petrauvirova; redakce.prerovsky; stanislavpenc; stetinaj; vitezslav.novacek
Předmět: RE: doklad z USTR Hučín Vykoukal
Datum: 23.2.2012 11:33

Pravda to neměla nikdy snadné, zvláště v této Bohem zapomenuté zemi. Vyrovnat se s ní, ukázat svoji velikost, přiznat své pochybení, vinu či podíl na ní, jsou schopni jen málokteří, bohužel. Může mít originální dokument z archivu ÚSTR menší vypovídající hodnotu a cenu, než svědectví zřejmé a doložitelné bezcharakternosti? Mlčení mnohých je nepřímým přiznáním k nepříjemné pravdě – i vlastní bezcharakternosti či slabosti ji unést. Proto je tak vzácná a cenná. J.Š.

PřílohaVelikost
Hucin_Vladimir_20120224_WS330888.mp33.69 MB
0