Předsedkyni politických vězňů odvezli z piety v Jáchymově do nemocnice

Při pietní akci v Jáchymově postihly zdravotní potíže předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou. Nevolno se jí udělalo při obědě na vzpomínkové akci na politické vězně, kteří v Jáchymově v době komunistické totality trpěli při těžbě uranu.

Téměř devětaosmdesátiletá Kavalírová se akce pořádané konfederací účastnila a měla na ní i proslov. Při obědě jí ale postihla náhlá nevolnost. Kavalírovou odvezla sanitka do nemocnice v Ostrově. První vyšetření, například EKG, neukázala na žádný závažný zdravotní problém. "Není to zřejmě nic vážného, paní Kavalírová byla trochu dehydratovaná a zřejmě se jí udělalo špatně z horka," řekl zdravotní ředitel ostrovské nemocnice Jiří Štefan.

Podle starosty Ostrova Pavla Čekana, který Kavalírovou do nemocnice doprovázel, ji s největší pravděpodobností ještě v sobotu pustí domů. To vzápětí potvrdil i Štefan. Později ale lékaři změnili názor a preventivně pacientku přijali na pozorování na internu. Nemocnici by měla opustit v neděli.

Vzpomínková akce Jáchymovské peklo je dvoudenní setkání politických vězňů komunistického režimu. Letos při 23. ročníku účastníci položili květiny u památníku v Horním Slavkově nebo šli na mši v Jáchymově. V sobotu dopoledne si pak vyslechli projevy a vzpomínali na oběti komunistických represí při pokládání věnců.

Zúčastnilo se přes 250 bývalých politických vězňů, kteří si každoročně připomínají místa, kde v padesátých a šedesátých letech za nelidských podmínek v lágrech museli těžit uranovou rudu.

Bývalí političtí vězni v Jáchymově varovali před rostoucími preferencemi a mocí komunistů. Opakovaně si posteskli i nad tím, že společnost se stále nevypořádala s komunistickou stranou a že ji nepostavila mimo zákon. Řečníci také upozornili na to, jak je důležité předávat mladým lidem vzpomínky a zážitky vězňů, aby nezanikly, všimla si agentura ČTK.

hou, mad, iDnes.cz 26.5.2012


Bývalí političtí vězni varovali v Jáchymově před mocí komunistů. [Celou zprávu ČTK si přečtěte ZDE.]




VIDEO: Hop Trop - Vězeňská


Bývalí političtí vězni chtějí otevřít Věž smrti

Už po třiadvacáté se do Jáchymova sjeli bývalí političtí vězni. Vzpomínali tam na peklo komunistických pracovních táborů. Právě ten v západočeském Jáchymově byl jeden z nejtvrdších. Konfederace politických vězňů, která vzpomínkové setkání pod názvem Jáchymovské peklo každoročně pořádá, teď chce tamní dominantu, takzvanou Věž smrti, otevřít pro veřejnost. Horké počasí si vyžádalo zásah záchranářů. Do nemocnice odvezli předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou, které se během pietního ceremoniálu udělalo nevolno. Podle lékařů je už ale v pořádku.

Akce přilákala do města stovky lidí, kteří prošli komunistickými lágry, i jejich rodiny. Na Jáchymovsku bylo v 50. letech celkem patnáct pracovních táborů, prošlo jimi na 70 tisíc politických vězňů. Setkání u pomníku Brána ke svobodě pořádá Konfederace politických vězňů každý rok v květnu.

Od řečníků zazněla i tvrdá kritika na adresu Česka i Slovenska za to, že dostatečně nezúčtovaly s minulostí a komunisté dál ovlivňují dění v obou zemích. "Obsadili všechny výhodné ekonomické funkce a vlastně brzdí v rozvoj tohoto státu," řekla předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová. To, co v minulosti prováděli na vlastním národu, je proto podle ní nutné neustále připomínat.

Sloužit by k tomu měla právě i Věž smrti v nedalekém Ostrově. Tady probíhaly ty nejtěžší práce, vězni tu holýma rukama zpracovávali radioaktivní materiál. Dva a půl roku tu strávil i Zdeněk Kovařík. "Práce tady byla těžká, ve velice prašném radioaktivním prostředí, což jsme si zaplaťpánbůh tenkrát neuvědomovali," řekl.

Věž je od roku 2008 kulturní památkou, už několik let ji má v majetku Konfederace politických vězňů. Ta teď požádala ministerstvo kultury o pomoc s jejím otevřením pro veřejnost. Mělo by v ní být autentické muzeum, prostředí přesně tak, jak vypadalo v 50. letech, aby byla důkazem toho, jak komunistický režim zacházel se svými politickými protivníky. "Když sem přivedete mladé lidi a oni vidí to, co tady bylo, a vysvětlíte jim, k čemu to sloužilo, pak teprve chápou, co to ten komunismus byl," konstatoval František Šedivý, místopředseda konfederace. Předběžné odhady nákladů na vybudování expozice jsou podle náměstkyně ministra kultury Anny Matouškové 60 milionů korun.

Osmaosmdesátiletou Naděždu Kavalírovou postihla krátce po skončení pietní akce nevolnost, záchranáři ji museli převézt do ostrovské nemocnice. "Není to zřejmě nic vážného, paní Kavalírová byla trochu dehydratovaná a zřejmě se jí udělalo špatně z horka," řekl zdravotní ředitel nemocnice Jiří Štefan. Lékaři ji preventivně přijali na pozorování na internu, nemocnici by měla opustit v neděli.

ČT24 26.5.2012, obsahuje reportáž Marka Štětiny.



Dokument Martina Vadase z června 2011 "TĚLA NEVYDÁVAT" sleduj ZDE, stáhni
ZDE.


Bývalí političtí vězni varovali před mocí komunistů

Před rostoucími preferencemi a mocí komunistů varovali v Jáchymově na Karlovarsku bývalí političtí vězni. Už tradičně zde patří jeden květnový víkend akci Jáchymovské peklo, jež připomíná smutné osudy tisíců politických vězňů, kteří za minulého režimu strádali a trpěli při nucené práci nejen ve zdejších uranových dolech.

Letos se setkání konalo potřiadvacáté. Přišly na něj stovky bývalých vězňů, jejich rodinných příslušníků i dalších lidí, kterým tato část historie není lhostejná, řekla Vlasta Preislerová z karlovarské pobočky Konfederace politických vězňů.

Političtí vězni si opakovaně posteskli i nad tím, že se společnost stále nevypořádala s komunistickou stranou a že ji nepostavila mimo zákon, uvedl například za slovenské politické vězně Ján Baník. Řečníci také upozornili na to, jak je důležité předávat mladým lidem vzpomínky a zážitky vězňů, aby nezanikly.

Šéfka konfederace byla převezena do nemocnice

V předchozích letech bývalí "muklové", kteří přežili těžké podmínky pracovních lágrů, kritizovali, že ČR dosud nepřijala zákon o třetím odboji. Letos už zákon platí, ale političtí vězni k němu mají stále připomínky, připomněla šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.

Jak zjistila ČTK, Kavalírovou postihla po skončení akce po obědě nevolnost a musela být převezena do nemocnice. Preislerová připustila, že jednomu z účastníků akce se udělalo špatně, nechtěla ale nikoho jmenovat. Stejně tak mluvčí karlovarské záchranné služby Barbora Silná, která pouze uvedla, že záchranáři převezli na internu nemocnice v Ostrově osmaosmdesátiletou ženu.

"Není to zřejmě nic vážného, paní Kavalírová byla trochu dehydratovaná a zřejmě se jí udělalo špatně z horka," řekl serveru iDnes zdravotní ředitel ostrovské nemocnice Jiří Štefan. Lékaři ji preventivně přijali na pozorování na internu. Nemocnici by měla opustit v neděli, napsal iDnes.

Třetí odboj

Zákon o třetím odboji začal platit symbolicky v den 22. výročí sametové revoluce, tedy 17. listopadu loňského roku. Účastníci třetího odboje mohou dostat podle zákona peněžité ocenění 100 000 korun, pozůstalí manželé po nich poloviční částku. Předloha popisuje formy odboje a odporu. Vyjímá z něj lidi, kteří například byli zaměstnáni u bezpečnostních složek nebo byli členy KSČ. Za odbojáře nebudou považováni ani lidé, jejichž odboj byl veden "zavrženíhodnou pohnutkou".

V okolí Jáchymova bylo v 50. letech několik pracovních lágrů, ve kterých političtí vězni pracovali. Dnes už většina z nich nestojí, místa jsou zarostlá, uvedla Preislerová. Nejen bývalí vězni, ale i zájemci o historii si zde mohou projít naučnou stezku, která přibližuje období od konce 40. do začátku 60. let, kdy v dolech v nelidských podmínkách pracovaly desetitisíce politických vězňů.

ČTK. Lidovky.cz, Lidovky.cz 26.5.2012



Připomeňme si: Političtí vězni u soudu. 'Vedení používá gestapácké metody,' stěžuje si vyhozený

Konfederace politických vězňůPolitičtí vězni se léta potácí ve svárech. Vyloučení členové obviňují šéfku Konfederace Naděždu Kavalírovou z diktátorských metod.

Až před soud dospělo vyhazovaní odbojných členů z Konfederace politických vězňů. Obvodní soud pro Prahu 2 včera začal projednávat žalobu bývalého přerovského politického vězně Františka Přesličky. Ten tvrdí, že jej loni v květnu nechala předsedkyně Konfederace Naděžda Kavalírová z řad politických vězňů vyloučit zcela svévolně, když prý nerespektovala ani stanovy "vlastní" organizace.

"Do dneška nevím, za co to bylo. Když je ale jednání rady, tak u dveří stojí bodyguard a dál mě nevpustí," řekl LN po jednání Přeslička.

Přesličkův advokát Petr Kočí u soudu argumentoval, že podle stanov Konfederace může člena vyloučit jen schůze jeho pobočky. Přesličku, který je šéfem přerovské pobočky, ovšem kvůli "rozvratnické činnosti" vyloučila rada Konfederace a jeho případem se pak podle Kočího odmítla zabývat i smírčí komise.

Gestapácké metody?

Advokát Konfederace Josef Václav Martínek nejdřív zkoušel uspět tvrzením, že žaloba je z formálních důvodů neprojednatelná. To ale soudkyně Otília Hrehová odmítla: "Nezastávám tento názor." Poté argumentoval tvrzením, že "rozhodnutí rady nelze napadnout, neboť neexistuje".

Jak to přesně myslel, neobjasnil. Snad to souvisí s tím, že rada formálně vyloučila Přesličku jen ze svých řad, a nikoliv z celé Konfederace. Podle Přesličky s ním ale vedení jedná jako se zcela vyloučeným: "Nebyl jsem si schopen koupit ani členské známky." Kočí proto soudu předložil tři dokumenty, které prý úplné vyloučení dokazují.

Metody vedení Konfederace považuje Přeslička za "gestapácké". Kavalírová ale vždy jakékoliv zneužívání moci odmítala. K včerejšímu jednání nepřišla a nebrala ani mobil. Přeslička v roce 1950 dostal osmiletý trest za rozšiřování protirežimních letáků. Z něj si odseděl 27 měsíců. Spory Konfederací zmítají již léta.

K vyhazování či pozastavování členství vedení Konfederace sáhlo v případě svých otevřených kritiků. Přesličkovi přihoršilo to, že se zastal odpůrce Kavalírové a odpůrce komunistického režimu z dob normalizace Vladimíra Hučína. Kromě Přesličky bylo z Konfederace vyhozeno i několik jejích dalších předních členů – severočeský Josef Hejtmánek či František Zahrádka z Příbrami. I ti chtějí věc dotáhnout až k soudu.

Kritici vyčítají Kavalírové i její chování před listopadem 1989. Vadí jim třeba, že za normalizace pracovala na ministerstvu sociálních věcí. Server iDNES také nedávno našel dotazník z r. 1978, do kterého Kavalírová vyplnila, že je členkou Svazu československo-sovětského přátelství. To však Kavalírová odmítá. Spor bude pokračovat v únoru, kdy také zřejmě padne rozsudek.

Václav Drchal, Lidovky.cz 27.11.2010


VIDEO: Vladimir Merta: Vzdálené výstřely

0