Temná tvář Miloše Zemana. Nevolte Miloše Zemana! Poslední varování před Milošem Zemanem!

Temná tvář Miloše Zemana. Nevolte Miloše Zemana! Poslední varování před Milošem Zemanem!

Z archivu bezpečnostních složek:
http://www.abscr.cz/data/knihy/C88/34/C88_34_51.jpg
http://www.abscr.cz/data/knihy/C88/42/C88_42_73.jpg

Kandidát na prezidenta (bývalý člen KSČ) Miloš Zeman v prvním televizním duelu tvrdil, že byl u StB veden jako nepřátelská osoba a že potom odjel do Anglie, což je nestandartní postup. Registr svazků však ukazuje, že nemluvil pravdu, že byl na něj zaveden svazek (PO), tedy prověřovaná osoba, který byl následně změněn na svazek signální (S). Krátce po 17.listopadu 1989 bylo zřejmě rozkazem gen Aloize Lorence rozhodnuto o skartaci dokumentace, což může mimo jiné znamenat, že Miloš Zeman byl využíván i jako informátor StB či vlivová osoba.

Je nutno si uvědomit, že Miloš Zeman byl osobou, která měla možnost se seznamovat s tak zvaným státním tajemstvím ekonomického charakteru. Divím se, že na tuto okolnost a na další souvislosti nikdo v televizním duelu neupozornil a nereagoval. Také se domnívám, že by měly ve sdělovacích prostředcích zaznít informace, že za premiérování Miloše Zemana byla BIS úkolována aktivitami, které měly zločinný charakter viz např. kauza Markéty Regecové, skupování knih o Janu Kavanovi a další, včetně vyrábění podvržených důkazů o kolaboraci šlechtických rodů s nacisty.

Jako bývalý důstojník BIS se hrozím představy, že tento bývalý premiér Miloš Zeman, který umožňoval v tajných službách po řadu let páchat zločinné aktivity, účastnil se schůzek s levicovými extrémisty, se může stát prezidentem ČR.

Vladimír Hučín - místopředseda KPV Přerov, 22.1.2013



Rozčílení válečných odbojářů nad výroky Karla Schwarzenberga

Při předvolebních kláních, při volbě prezidenta zazněly mnohé kritické hlasy na adresu Karla Schwarzenberga od válečných odbojářů. Překvapilo mne, že nikdo z týmu Karla Schwarzenberga se při této příležitosti podrobně nezabýval minulostí těchto odbojářů, kteří v drtivé většině tvořili před listopadem 1989 páteř organizace zvané Svaz protifašistických bojovníků a dnes se prezentují jak Svaz bojovníků za svobodu.

Tato organizace nejen že výrazně kolaborovala s KSČ, ale v mnohých případech její členové byli po okupaci ČSR r.1968 vojsky Varšavské smlouvy v čele se SSSR napojeni na sovětské bezpečnostní služby, což jsem měl jako bývalý zpravodajský důstojník FBIS a BIS možnost opakovaně prokázat.

Nevím, kde berou tito generálové zmíněné organizace tu drzost účelově vytýkat Karlovi Schwarzenbergovi jeho logický názor na tzv. Benešovy dekrety, když sami napomáhali upevňování zločinné normalizace. Za varující je i ta skutečnost, že v tomto kritickém názoru na Karla Schwarzenberga se tito váleční odbojáři spojili i s takovými levicovými extrémisty jako je Klub českého pohraničí.

Můj názor samozřejmě může být brán jako podjatý, neboť jsem si své zažil v řadách BIS za premiérování Miloše Zemana kdy jsem byl zatčen a vězněn a dobře si pamatuji na zločinné praktiky, které za jeho éry byly používány v BIS. Myslím si, že kdyby se všechny tyto okolnosti řádně a včas osvětlily, tak žádný slušný člověk ctící demokracii by nemohl volit za prezidenta Miloše Zemana.

Vladimír Hučín. 25. 1. 2013


VIDEO: Pro Miloše- na cestu

Copyright © 2013 Ziggy Horváth


Proč levice nemůže volit Zemana

Předsednictvo ČSSD podpořilo vlažně a spíše nepřímo Miloše Zemana.
Vyšlo vstříc nezanedbatelné části stranické základny, přestože kampaň Jiřího Dienstbiera byla oprávněně velmi kriticky zaměřena proti společenským jevům, jež na české politické scéně dlouhodobě ztělesňuje Miloš Zeman a Václav Klaus – toleranci ke klientelismu a vztahům založeným opoziční smlouvou.
Nezanedbatelná je i skutečnost, že Miloš Zeman v minulosti otevřeně a s určitou rozkoší poškozoval sociální demokracii. Domnívám se, že předsednictvo strany udělalo chybu. Mělo výslovně odmítnout jakékoliv doporučení, zachovat kritický vztah k oběma kandidátům a veřejnosti ho i vysvětlit. Argumentů lze najít dostatek. Těžkou a nejednoznačnou volbu bylo třeba nechat na voličích.
Ve světle dalších událostí považuji toto rozhodnutí za ještě větší chybu, než se se to jevilo být na počátku. Dynamika vývoje a přeskupujících se podpor je taková, že během pěti dnů po prvním kole voleb se k podpoře Miloše Zemana, respektive k výslovné nepodpoře Schwarzenberga, připojil Václav Klaus, politici ODS Boris Šťastný, Hynek Fajmon, Jan Zahradil, Pavel Bém, nacionalistické sdružení D. O. S. T.
Mnozí funkcionáři ODS se netají tím, že budou volit Zemana. Jednoznačnou podporu (bez výhrad) vyjádřila KSČM. Sociální demokracie se paradoxně najednou ocitla v blízkosti, ba v jednom šiku konzervativních a nacionalistických společenských sil zprava i zleva.
Při sledování čtvrteční debaty v České televizi bylo zřejmé, že i dosud nezpochybňovaná evropskost Miloše Zemana je pouhou iluzí.
Jeho přihlášení se k eurofederalismu je jen rétorickou figurou, která zastírá poměrně nacionalistický obsah jeho dalších výroků. I v tomto se najednou velmi přiblížil k Václavu Klausovi. Na otázku, zda by podepsal "finanční pakt", na rozdíl od Karla Schwarzenberga, který řekl, že by si ho ještě jednou přečetl a pak asi podepsal, Miloš Zeman předvedl nechutnou tirádu o doplácení na líné Řeky, kteří vyplácejí penze ve výši 29 tisíc korun.
Otevřeně a populisticky si kopl do doporučení Evropské komise na čtyřicetiprocentní kvóty pro ženy ve vedoucích pozicích v soukromém sektoru (Schwarzenberg zvládl svou rezervovanost k tomuto kroku decentněji a bez urážek, nekonfrontačně). Zeman také zcela otevřeně hrál s protiněmeckou kartou. A byl to Schwarzenberg, který připomněl, že vysídleni byli Němci, včetně mnoha sociálních demokratů a komunistů, kteří zůstali věrni Československé republice. Byli to vrstevníci jeho otce, kteří se řádně účastnili armádní mobilizace koncem září 1938.
Zeman podal výkon, za nějž by se nemusela stydět ani Jana Bobošíková, ani Ladislav Bátora. Ještě otevřenější nacionalistická a protiněmecká demagogie zaznívala v pátečním duelu na Primě.
Zeman ho přímo založil na vzbuzování nenávisti kvůli původu a tomu, že Schwarzenberg jako dítě musel s rodiči po únoru 1948 opustit Československo do rakouského exilu.
Z levicovosti už nezbylo zhola nic. Opravdu toto chce podporovat sociální demokracie, která usiluje o to, být "moderní evropskou a proevropskou stranou"?

Anna Šabatová, Právo 21.1.2013



Paradoxní volba

Chápu, že pro mnohé lidi hlásící se k levici je Karel Schwarzenberg pro svou účast v Topolánkově a hlavně nyní v Nečasově vládě a pro své předsednictví TOP 09 nepřijatelný. Tato kritika je oprávněná, a proto nikoho k jeho volbě nevyzývám.
Já sám ale budu ale Karla Schwarzenberga volit, znám ho a stýkám se s ním od roku 1987. Při posuzování jeho podpory asociální politice Nečasovy vlády mu polehčuje, že ji osobně neprosazoval, jen jí nedostatečně čelil. Nejméně jednou se jeho zásluhou podařilo zastavit asociální a populistický návrh poslankyně Řápkové na exekuci dávek hmotné nouze.
Miloš Zeman ale pro mne není jen větším "zlem" než Schwarzenberg, nýbrž skutečnou hrozbou autoritářství, národovectví a odporem k "cizímu", k lidem a kulturám, které to cizí a cizácké údajně představují. A také udržováním českého provincionalismu a pokračováním politiky Václava Klause z posledních let.
Utřídit má "pro" a "proti" mi pomohl čtenář Bohumil Trávníček z Olomouce, s jehož souhlasem představuji nyní některé jeho názory jako své a přidávám další.
Základem Schwarzenbergova jednání je loajalita k zákonu, tradici, k vyššímu principu mravnímu a morálce moderní Evropy. Loajalita k zákonu a k tradiční morálce bývají i v rozporu a Karel Schwarzenberg ho často neřešil vždy podle mého gusta, ani podle gusta 80 procent občanů, kteří se stavějí proti Nečasově vládě. Přesto ho považuju v mnohých ohledech za méně kontroverzního než Zemana.
Když bude Schwarzenberg prezidentem, vzdá se šéfování TOP 09. Jejím předsedou se zřejmě stane neoblíbený Kalousek, což by se mohlo stát pro levici i výhodou, preference TOP by tím mohly klesnout.
Zeman jako prezident s ústavními pravomocemi a i mimoústavním vlivem, který chce – jak už nyní bezelstně uvádí – uplatňovat, by rozštěpil ČSSD, kde má a bude mít dost sympatizantů. Zeman může rozvrátit i celou levici. Nová kulturní levice stojící mimo ČSSD a KSČM ho podporovat nemůže.
Zeman jako domnělý socialista bude svým chováním diskreditovat socialisty. Lidé budou ještě více znechuceni a nepůjdou k volbám. Pokud Zeman neuspěje, bude to debakl i jeho podivné pidistrany, ta přestane soc. demokracii ubírat hlasy a nebude se moci stát koaličním partnerem pravice. A levice se ho zbaví definitivně. To oslabí i Klause, který se rozhodně nechystá odejít do politického důchodu. Mezi Zemanem a Klausem je patrný stále větší souzvuk.
Zeman není levicový, ať už levicovost chápeme jakkoli. Svědčí o tom jeho postoj k ochraně životního prostředí, k řeckým dluhům, k muslimům a Arabům. Jeho radikální názory jsou v rozporu s většinovými postoji občanů a států EU. I proto by byl Zeman jako prezident bezpečnostním rizikem.

Petr Uhl, Právo 24.1.2013



Odstřihnutí je studentská akce, která není nikterak organizována. Naším cílem je, aby se prezidentem ČR nestal člověk spojený s komunisty.

PřílohaVelikost
C88_34_51.jpg233.12 KB
C88_42_73.jpg232.88 KB
0