František Přeslička, vězněn 2 roky a 4 měsíce

Narodil jsem se v rodině obchodníka zbožím smíšeným. Jsem pokřtěn jako římskokatolík a v tomto duchu jsem byl také i s mými dvěma sestrami vychováván.

Po absolvování základní školy jsem ihned v 1947 nastoupil jako učeň do našeho obchodu, poněvadž v prosinci 1946 zemřel můj otec. Toho jsem tak musel v rámci svých sil nahradit. Matka se musela ještě starat o mé starší sestry.

Záhy po únoru 1948 jsem se sešel v hasičském samaritánském kurzu s několika mladými lidmi stejného smýšlení, především co se týkalo bolševické hrozby v naší vlasti. Nespokojenost vyústila mimo jiné ve vydávání protikomunistických letáků. Kolegové zlikvidovali několik komunistických skříněk. Také jsme rozšiřovali Pastýřský list arcibiskupa otce Berana. Já sám jsem měl další aktivitu v Hostýnských vrších na Trojáku, kde se v té době ukrývali lidé, kteří pak chtěli emigrovat. Zde jsem také předával pro zásobování ukrytých potravinové lístky, které jsme mohli v obchodě postrádat. Shodou náhod došlo k prozrazení této naší činnosti a následovalo stíhání. Nejdříve vyšetřování na StB v Olomouci a poté soudní vazba v pankrácké věznici v Praze.

Rozsudkem státního soudu na Pankráci ve dnech 29. – 31. 8. 1950 jsem byl odsouzen k osmi letům vězení, jako mladistvému mi byl tento výměr snížen na polovinu, tedy roky čtyři. Trest jsem odpykával ve vězení pro mladistvé v Zámrsku u Chocně. Z výše uvedeného jsem odseděl dva roky a čtyři měsíce a zbytek mě byl stanoven podmíněně s pětiletou zkušební dobou.

Po propuštění pro mne nebyla jiná práce, než doly nebo těžký průmysl. Nastoupil jsem tedy zaměstnání v přerovských strojírnách, kde jsem se zaučil na zámečníka, později jsem pracoval jako svařeč kovů. Po částečném uvolnění režimu jsem se v šedesátých letech vrátil do obchodu, kde jsem pracoval jako vedoucí různých prodejen.

V roce 1990 jsem byl v březnu jmenován do rekonstruovaného MNV jako místostarosta za Lidovou stranu. Pak jsem ještě pracoval jako člen městské rady, zastupitelstva a doposud jako člen komisí rady města Přerova. Od roku 1990 jsem byl také členem Konfederace politických vězňů ČR, kde v současnosi pracuji, jako předseda pobočky.

S Františkem Přesličkou a mnoha dalšími lidmi vězněnými v 50. letech komunistickým režimem se můžete setkat ve foto-projektu PHOTON.

0