Navigace |
V Evropě je válka: Neopakujte zradu z Mnichova 1938Toto je spontánní iniciativa slovenských a českých intelektuálů, aktivistů a profesionálů ze všech odvětví života, připravená u příležitosti 76. výročí Hitlerovy invaze Československa v roce 1939. Tímto dopisem, adresovaným vedoucím představitelům Západu, se snažíme dosáhnout robusnější reakci, která by pomohla Ukrajině v boji za její nedotknutelnost, svobodu, demokracii a Evropu. Jménem iniciativy Juraj Mesík, bývalý československý politik a nezávislý expert Světové banky Petr Kolář, dlouholetý český diplomat a zahraničně politický poradce prezidenta Havla Vážený pán David Cameron – premiér Spojeného království Veké Británie a Severního Irska Vážený pán Barack H. Obama – prezident Spojených států amerických Vážená paní Angela Merkel – kancléřka Spolkové republiky Německo Vážený pán François Hollande – prezident Francouzské republiky Vážený pán Donald Tusk – stálý předseda Evropské rady Vážený pán Jean – Claude Juncker – předseda Evropské komise
Je tomu rok, co občané Ukrajiny povstali a svrhli zkorumpovaný režim. Více než sto občanů Ukrajiny zahynulo pod státní vlajkou Ukrajiny i vlajkou Evropské unie, aby své vlasti otevřeli cestu k důstojnosti a svobodě. Je tomu též rok, co ruská armáda bez insignií a v přestrojení za "zelené mužíčky" vojensky obsadila Krym a porušila tak princip nedotknutelnosti hranic, na němž byl postaven mír v Evropě po druhé světové válce. Vzápětí se agenti, propojení s Ruskem, pokusili vyvolat nepokoje na východě a jihu Ukrajiny a rozbít ji. Na Donbasu Rusko rozpoutalo krvavou válku, která díky masivním dodávkám ruských tanků, raketometů, dalších zbraní a desítek tisíc vojáků a občanů Ruska, pokračuje dodnes. Krvavé stopy ruských agentů, vojáků a zbraní, jsou dnes na Ukrajině zjevné stejně, jako někdejší jedovatá stopa polonia v ulicích Londýna. Znepokojuje nás, že i když, podle různých zdrojů, v agresívní válce Ruska proti Ukrajině už zahynulo od 6 do 50 tisíc občanů Ukrajiny a Ruska, demokraticky zvolení vedoucí představitelé Západu fakticky pokračují v politice appeasementu. Tuto agresi cizího státu na území jiného suverénního státu označují za "konflikt" anebo "situaci", a zjevné ústupky agresorovi za "diplomatické řešení". V roce 1938 v Mnichově Velká Británie a Francie – spojenci Československa – za tichého přihlížení ostatních demokracií zradili Československo a pod záminkou ochrany německé menšiny umožnili Adolfu Hitlerovi zabrat rozsáhlou část území naší země a nakonec ji rozbít a obsadit kompletně. Tehdejší britský premiér Chamberlain tento akt zrady v Londýně pochválil máváním kusem papíru a řečmi o "míru pro naši dobu". Dějiny ukázaly naivitu tohoto postoje v celé nahotě. To však už byl průmyslový i lidský potenciál ještě donedávna demokratického Československa plně ve službách Hitlerovy válečné mašinérie. Znepokojuje nás, že skoro 80 let po Mnichově se taková situace znovu opakuje. Roku 1994 se Ukrajina vzdala svého jaderného arzenálu a Spojené státy americké a Velká Británie se podpisem Budapešťského memoranda staly garanty její územní celistvosti a nezávislosti. Nedostatečná vojenská podpora USA a UK napadené Ukrajině smutně připomíná selhání západních demokracií v obraně Evropy před Hitlerem a vrhá stín pochybnosti na věrohodnost ostatních mezinárodních záruk a dohod, včetně bezpečnostních záruk, které státům Evropy teoreticky poskytuje členství v NATO. Chápeme snahu nejvyšších představitelů Evropy o mírové řešení prostřednictvím vyjednávání v duchu tradic a hodnot evropského humanismu a poválečného vývoje v Evropě. Znepokojuje nás však, že toto úsilí je zneužíváno k pokračování a prodlužování agrese. Už dávno jsme propásli čas na poskytnutí účinné a rozsáhlé vojenské a ekonomické pomoci napadené Ukrajině; napadené proto, že její obyvatelé se rozhodli usilovat o svobodu, lidskou důstojnost a členství v Evropské unii. Občané Ukrajiny mají jistá nezadatelná práva, mimo jiné na život, svobodu a možnost jít svou cestou za štěstím, jakož i právo na demokraticky zvolenou politickou budoucnost. A nikdo nemá žádné právo jim v tom bránit. Ruská válka proti Ukrajině je pokusem zastavit šíření svobody a lidských práv prostřednictvím tanků, děl a raketometů. Na obou stranách Atlantiku si proto připomeňme varovná slova britského premiéra Winstona Churchilla o chování demokratických mocností roku 1938: "Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku." Válku v Evropě už máme. Dary obvazů a přikrývek lidem pustošené Ukrajiny a neustálým ustupováním bezohlednému a cynickému agresorovi ji nezastavíme. To, zda demokratický svět povolí, aby Ukrajina vykrvácela, a tím umožní agresorovi další postup, záleží na Vás - ale dějiny Vás také podle toho budou soudit. Praha - Bratislava ● Tak dodat zbraně Ukrajině, nebo ne? Takto zní hlas českých osobností (24.2.) ● Do Česka přiletěli další krajané. Osobnosti žádají podporu Ukrajiny ● Pomozte Ukrajině napadené Rusy! žádají české a slovenské osobnosti ● České a slovenské osobnosti požadují větší podporu Ukrajině ● Se Sovětským svazem zas přijde válka na zem? ● Prosba signatářům výzvy 'Jsme ve válce. Neopakujte Mnichov' ● Breedlove: Západ by měl zvážit všechny způsoby, jak pomoci Kyjevu ● Manévry ruské armády letos podle Putina neustanou ● Američtí poslanci vybídli Obamu k poskytnutí zbraní Ukrajině ● Databáze "kremelských ozvěn": A-B ● Kremelská databáze v ČR: C-H |
Procházet archivHledatKdo je onlineMomentálně je online 0 uživatelů a 2 hosté.
Přihlášení |