Vzniká Encyklopedie českého literárního samizdatu

Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. se v rámci badatelského projektu snaží uspořádat Encyklopedii českého literárního samizdatu 1948—1989. Pokud jste se v té době podíleli na samizdatové tvorbě a ještě jste nebyli osobně vyzváni ke spolupráci, věnujte laskavě pozornost přiložené výzvě:

Český samizdat, resp. nezávislé písemnictví období mezi únorem 1948 a listopadem 1989, dávno není fenoménem neznámým, nadále však zůstává jevem do jisté míry tajemným.

Bezprostředně po pádu komunistického režimu vznikla v Praze knihovna Libri prohibiti, které se během pětadvaceti let podařilo shromáždit přibližně 17.000 knihovních jednotek a 450 titulů samizdatových časopisů.

Své samizdatové sbírky postupně založily také různé archivy, muzea, akademická pracoviště apod., přesto o mnoha utajovaných vydavatelských aktivitách literární historie dosud téměř nic neví.

Bylo pořízeno několik bibliografických soupisů, vyšlo mnoho článků, studií i knih, které popisně či analyticky charakterizují jednotlivé ediční řady, časopisy či práci jednotlivých okruhů vydavatelů a distributorů.

Avšak publikace, která by odborné i laické veřejnosti poskytla ucelenou sumu základních informací takříkajíc "pod jednou střechou", stále chybí. Skupina pracovníků a spolupracovníků Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR chce k takovému dílu položit základ.

V letech 2015–2018 zde s podporou GA ČR vzniká první pokus o Encyklopedii českého literárního samizdatu 1948–1989. Její pracovní heslář zahrnuje prozatím více než 200 hesel známých a významných edičních řad, časopisů a výběrově též neperiodických sborníků; počet hesel přitom postupně stále narůstá o řadu mimopražských a mimobrněnských aktivit, z nichž mnohé dosud nebyly v odborném prostředí jakkoli reflektovány. Omezení záběru hesláře na oblast beletrie, literární vědy a esejistiky, věd o umění a příbuzných disciplín je dáno specializací pracoviště, nemuselo by však jít o ohraničení definitivní a závazné: ve chvíli, kdy se naše práce přiblíží k cíli, můžeme se ve spolupráci s politology, historiky, sociology, kunsthistoriky a dalšími badateli pokusit o druhý krok a záběr encyklopedie rozšířit do dalších oblastí, do nichž kdysi samizdatová vydavatelská činnost pronikla.

Jedním ze základních principů samizdatu bylo pochopitelně jeho utajení. Proto dnes máme k dispozici minimální písemnou dokumentaci, mimoediční samizdatové opisy zůstávají v soukromých archivech někdejších čtenářů a vydavatelů, takže literární historie musí pracovat s omezeným množstvím pramenů. Práce na předchozích publikacích (z poslední doby např. kniha Česká literární nakladatelství 1949–1989) nás poučila, že některé důležité informace stále ještě zůstávají jen ve vzpomínkách aktérů někdejších událostí.

Proto prosíme o pomoc a spolupráci vás všechny, kteří jste se samizdatového provozu zúčastnili, ať už jako vydavatelé, opisovači, výtvarníci, knihvazači, distributoři, anebo "pouze" jako čtenáři. Pokusme se příštím generacím podat zprávu o snad už uzavřené kapitole dějin české literatury pokud možno nezjednodušenou a nezkreslenou...

Michal Přibáň
vedoucí redaktor
Encyklopedie českého literárního samizdatu
samizdat(zavináč)ucl.cas.cz

0